Bývalý spolumajitel plzeňské Škody Transportation Tomáš Krsek dal naposledy rozhovor před
čtyřmi lety a sám se médiím vyhýbá. A byť jeho investiční skupina BHM velmi rychle roste,
kvůli absenci tiskového oddělení se může stát, že část jeho byznysu zcela uniká zrakům
veřejnosti. Názorným příkladem je Krskova obří sázka na výstavbu logistických hal. „Začali
jsme už před třemi lety a v současnosti máme hotových nebo rozestavěných zhruba 200 tisíc
metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Další připravujeme. Celková investice do těchto
projektů vychází v přepočtu na zhruba osm miliard korun,“ říká Krsek.
Vaše energetická divize skrze společnost Winda Power postavila první větrníky ve Finsku s
výkonem nad 20 megawattů a nyní tam staví dalších 230 megawattů pro americkou investiční
společnost BlackRock. V jaké fázi je tento plán?
Už to stavíme. Do konce roku 2023 chceme být hotovi. Plánované větrníky vyjdou v přepočtu na
zhruba kolem pěti miliard korun. Kromě toho ještě ve Finsku projektujeme další gigawatt
výkonu.
To může znamenat investici kolem 25 miliard korun, nebo se pletu?
Ano, plus minus. Zatím je to ale ve fázi příprav, takže se teprve ukáže, kolik z toho reálně
postavíme. Někde se může stát, že nedostaneme povolení, jinde že to nebude vycházet
finančně, a nebo se nedohodneme s obcí. Těch rizik je víc. Každopádně chceme začít stavět do
tří let, pak stavba trvá rok nebo rok a půl.
Jaké je reálné číslo, kolik byste z toho mohli postavit?
To takto říci nejde, protože každý jednotlivý projekt může mít potenciální překážky jinde.
Ale myslím, že to nebude méně než 700 megawattů.
Několik let se mluví o tom, že s větrníky vyrazíte také do Pobaltí. Zatím se k tomu ale
skupina odmítala vyjádřit s tím, že to je předčasné. Už můžete být konkrétnější?
Tam máme projekty o 200 megawatech, které chceme začít stavět ve stejném časovém horizontu,
to znamená do tří let. Primárně se nyní zaměřujeme na Lotyšsko. Schvalovací procesy jsou zde
trochu pomalejší než ve Finsku, ale žádnou větší překážku nevidím.
V Pobaltí stejně jako ve Finsku už není žádná veřejná garantovaná podpora. Budete nové
elektrárny opět prodávat, nebo si je necháte a budete je provozovat?
Může to být kombinace. Ve fázi developmentu to zatím není třeba rozhodovat. Projektování
budeme určitě dělat sami, pak předpokládáme, že s výstavbou pomohou externí investoři. Pro
každý jednotlivý projekt to ale může být jinak. Kromě prodeje elektrárny před dokončením je
druhou variantou takzvaná PPA smlouva, u níž se odběratel zaváže, za kolik a na jak dlouho
bude elektřinu od provozovatele nakupovat. Přesně takovou smlouvu u našich větrných parků
podepsal BlackRock s Amazonem, který si díky tomu zlepší „ekologický“ rating.
V posledních letech kvůli pandemii i válce na Ukrajině podstatně zdražily suroviny i
materiály. Co to znamená pro návratnost takových projektů?
Zatím pociťujeme souhrnné zdražení vstupů v řádu nižších desítek procent, růst cen energií to
zatím ale dokáže s rezervou pokrývat. Samozřejmě nemůžeme počítat s tím, že současné ceny na
energetické burze vydrží deset nebo dvacet let, ale i tak si podle mě obnovitelné zdroje s
návratností přilepší. Osobně si myslím – a různé předpovědi to vidí stejně, že cena energií
sice klesne, ale nevrátí se na původní úroveň. Evropské energetické směřování navíc obor
jednoznačně podporuje.
S větrnými projekty zůstáváte na severu. V Česku nic nechystáte?
Na tuzemském trhu není tolik příležitostí. Navíc procesy, které jsou s výstavbou větrných
elektráren spojené, rozvoji nepomáhají, jsou příliš komplikované a zdlouhavé.
Můžete to rozvést?
Je to kombinace toho, že tu méně fouká a že tu pro to není veřejná podpora, alespoň u
obyvatel žijících v blízkosti potenciální elektrárny. Samozřejmě chápu, že větrník nikdo za
rodinným domem nechce, ale veřejnost je odmítá, i když by měly stát relativně daleko od
obydlí. Dokud se to nezmění, přírůstek nových větrníků příliš velký nebude. Mě to samozřejmě
mrzí, protože dlouhodobě věřím, že ke globálnímu oteplování dochází a že to je problém. Je
to také důvod, proč jsem do obnovitelných zdrojů začal investovat. Bylo jasné, že pokud má
svět nějaký pud sebezáchovy, budou investice do tohoto sektoru růst a ten díky tomu bude
dostatečně výnosný. V Česku jsme v tomto v porovnání se zbytkem Evropy zatím bohužel
zdrženlivější.
V minulosti jste investovali i do solárních elektráren. Ani v tomto pro vás český trh není
zajímavý?
U solárů ano. Pracujeme na fotovoltaických projektech v Česku, v dalších zemí střední Evropy
a na Balkáně. V souhrnu jde minimálně o 300 megawattů.
Říkal jste, že obnovitelným zdrojům věříte dlouhodobě. Proč jste tedy solární elektrárny v
Česku před dvěma roky prodával a nyní budete stavět nové?
Dostali jsme tehdy výhodnou nabídku, díky níž jsme mohli peníze uplatnit někde lépe. To je
byznys. Nyní díky tomu budeme moci investovat znovu a víc.
Zajímáte se i o jiné oblasti moderní energetiky, například baterie, vodík, bioplyn,
biometan?
Zatím ne. Ale co bude za pět let, nevím.
Čím dál víc investujete do developmentu, stavíte či připravujete projekty rezidencí s tržní
hodnotou přes deset miliard korun a přitom se soustředíte na lokality kolem Prahy. Tato
strategie zůstává?
Zůstává, nic na tom měnit nechceme, protože trendy tomu zatím nahrávají a zřejmě ještě
několik let budou. K tomu ještě čím dál víc stavíme logistická centra, hlavně kvůli
diverzifikaci.
Zůstaňme ještě u rezidencí. Kolik už máte projektů?
V současnosti předáváme, stavíme a připravujeme čtyři projekty o celkové velikosti 621 bytů a
178 rodinných domů a s celkovými investičními náklady mezi čtyřmi a pěti miliardami korun.
Před podpisem máme další tři projekty o celkové velikosti 430 bytů a 170 rodinných domů a
zároveň jednáme ještě o třech projektech s plánovaným počtem tisíc bytů a 400 rodinných
domů. U prvního balíku projektů odhadujeme investiční náklady kolem čtyř miliard, u druhého
okolo deseti. V zásadě se vždy jedná o rezidenční projekty s multifunkčními prvky
doprovodných služeb, jako jsou obchody, restaurace, mateřské školky a podobně.
O tom, že investujete i do výstavby logistických hal, se zatím nevědělo. Kolik máte
dokončených logistických hal a kolik připravujete?
Začali jsme už před třemi lety a v současnosti máme hotových nebo rozestavěných zhruba 200
tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy. Ještě větší plochu, zhruba 250 tisíc
čtverečních, nyní připravujeme. Potřebné pozemky už k tomu vlastníme.
Na kolik to celé vyjde?
Celková investice všech zmíněných projektů se počítá ve zhruba 320 milionech eur (V přepočtu
bezmála osm miliard korun, pozn. redaktora). Věříme, že poptávka po halách, kterou pohání
hlavně růst e-commerce, ještě nějaký čas vydrží.
Ve stavebnictví vstupy podražily ještě víc než u výstavby obnovitelných zdrojů. Dokážete
udržovat rozpočty a návratnost v přijatelných mezích?
Zatím to držíme, ale to se může každou chvíli změnit. Na trhu je už několik měsíců nedostatek
některých materiálů a situace se příliš nelepší.
Co chybí?
Nejvíc izolace, ocel a pak celá řada dalších materiálů.
Jaká vaše divize je nyní největší? Energetika, nebo development?
Development už je dnes pomalu na stejné úrovni jako energetika. Zbylé dva pilíře jsou výrazně
menší, ale také je rozvíjíme. Jde o investice do startupů a private equity (investice do
firem, v nichž na rozdíl od startupů kupující podílu zasahuje do fungování firem, pozn.
redaktora).
Po žádném dalším sektoru se nepoohlížíte?
Nene, takto nám to dává smysl.
U investic do startupů a akvizic vyspělých firem jste ale v posledních letech spíš
zdrženlivější. Proč?
Možná to je spíš jen méně vidět, protože to jsou menší investice. U startupů investujeme přes
fond Presto Ventures, který řídí Přemysl Rubeš, a všechno jede, jak má. Do prvního fondu
jsem investoval sám 300 milionů korun, druhý jsme spustili loni na podzim. Na rozdíl od toho
prvního už v něm mám jen čtvrtinový podíl a zbytek jsou externí investoři.
Můžete je zmínit?
Nechtěl bych je jmenovat bez jejich souhlasu.
Jaký bude mít nový fond rozpočet?
Velikost fondu by měla být 600 milionů korun, takže dvojnásobek oproti tomu prvnímu.
Strategií je soustředit se hlavně na startupy vyvíjející software pro firmy. Prvních třináct
investic už má nový fond za sebou. Další budou rychle přibývat. Většinou jde ale o menší
investice v řádu maximálně desítek milionů.
V oblasti private equity se zaměřujete především na výrobce zařízení pro čisté prostředí,
jako jsou laboratoře, nemocnice, farmacie a podobně. Na trhu se spekuluje, že máte zájem o
další firmu z oboru, polskou Famed Zywiec. Co je na tom pravdy?
Rozhodně platí, že chceme růst zejména v tomto oboru. Líbí se mi, že to je hodně
technologický byznys a dosud se nám akvizice na tomto poli vyplatily, chceme v tom
pokračovat.
Takže takovou akvizici nevylučujete?
Pokud bude Famed skutečně na prodej, budeme se o ni určitě zajímat. Ale koukáme se na mnoho
firem.
Jsou nějaké takové i v Česku?
Pokud chceme aspoň trochu větší společnost, tak ne. Těch evropských je ale dost. Do konce
roku bych chtěl mít jednu takovou investici určitě hotovou.
Jak se loni skupině celkově dařilo?
Podnikáme v oborech, kde výsledky výrazně ovlivňují termíny dokončení projektů, kvůli čemuž
mohou být čísla dost zavádějící. Popravdě je ani takto konsolidovaně nesleduju.
Můžete naznačit aspoň řádově?
Souhrnné tržby se pohybovaly kolem pěti miliard a provozní zisk (EBITDA) nad 600 miliony.
Jaký očekáváte dopad války na byznys a českou ekonomiku?
Do našeho byznysu se to přelévá nepřímo zdražováním a nedostupností některých materiálů.
Celkový dopad na ekonomiku bude záviset na délce války a vyostření sporů Západu s Ruskem. Už
teď je ale jasné, že to bude hodně bolestivé.
Roste inflace i úroková míra. Řada oborů řeší nedostupnost klíčových vstupů. Téměř veškerá
vládní pomoc je přesto až na výjimky cílená. Je to správná cesta, nebo to je
nedostatečné?
Nevím, jestli bude pro některé dostatečná, ale za mě je zatím správná. Já bych do ekonomiky
zasahoval skutečně minimálně. Plošná opatření lze jen těžko korigovat, čímž se můžeme
nekontrolovaně zadlužit.
Co by teda vláda měla dělat?
Když to vezmu z pohledu oborů, ve kterých podnikám, tak je určitě potřeba výrazné
zjednodušení povolovacích procesů pro výstavbu obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tomu, že
nevíme, jak to bude s dodávkami ruského plynu, se z podpory nových obnovitelných zdrojů může
stát nejjednodušší krok, jak posílit energetickou soběstačnost země. Navíc už dobře
vycházejí i ekonomicky, takže jde skutečně jen o regulatorní nastavení.
Část veřejnosti volá po tom, aby soláry mohly získat garantovanou provozní podporu, se
kterou mohou počítat zbylé obnovitelné zdroje. Podle vás tato finanční podpora důležitá
není?
Podle mě je důležitější to zjednodušení schvalovacích procesů, například už jen zkrácením
lhůt. Vůbec nejlepší by ale bylo překopat celý schvalovací proces, který je v Česku v
porovnání s ostatními zeměmi opravdu žalostný.
V oblasti obnovitelných zdrojů stále nemáme technologie, které by efektivně skladovaly
energie, a kvůli nestabilnímu počasí na ně zatím nelze zcela spoléhat. Jaký zdroj by je měl
krýt, když uhlí a plyn zhoršují klima?
Alternativou je jádro, ale tím myslím to evropské. V tomto jsem poměrně vyhraněný. Jaderná
technologie je tak složitá a strategická, že by řešení pro Česko rozhodně mělo být evropské.
Prostě si nemůžeme dovolit, aby nám jádro stavěla firma z druhého konce světa.
Ani z Ameriky či Koreje?
Podle mě bohužel ne.
To nám ale zbývají už jen Francouzi a ti v oblasti jaderného průmyslu nejsou zrovna v
nejlepší kondici.
Tak bychom v tom měli víc spolupracovat. Airbus je také evropské řešení problému, který
přesahuje možnosti jednotlivých zemí. A úspěšné. Jde o to, že výstavba i životnost jaderného
bloku je tak extrémně dlouhá, že se zákonitě stáváme závislými na dodavateli. Byl bych v
tomto co možná nejopatrnější, protože současná situace na Ukrajině ukazuje, že se Evropa v
geopolitice nechala možná až příliš ukolébat.
Vy sám jste se s příchodem uprchlické krize rozhodl pomoci ukrajinským uprchlíkům s
ubytováním. Jaké kapacity pronajímte?
Přenecháváme jim apartmány v jednom rezidenčním domu, v němž jsme už dříve jako skupina měli
podíl a který funguje jako hotel, akorát bez služeb. K tomu jsme si za stejným účelem
pronajali ještě celý hotel s pokoji.
K dnešku máme plné kapacity a ubytováváme asi 180 uprchlíků. Platíme ubytování, energie,
stravování i sociální pracovnici, která jim pomáhá například s registrací ve zdravotní
pojišťovně, s hledáním práce nebo s hledáním dlouhodobějšího ubytování. Toto ubytování
vnímáme jako první pomoc pro uprchlíky kteří přijedou na nádraží, nemají vůbec nic a nemají
kam jít.
Na jak dlouho s takovou pomocí počítáte?
Hotel máme zatím pronajatý na půl roku, ale když bude potřeba, můžeme to podle potřeb
prodloužit. Ubytováváme některé uprchlíky, kteří jsou invalidní, takže těm budeme samozřejmě
pomáhat i dál. Primárním cílem ale je, aby se nakonec o sebe dokázala postarat co možná
největší část uprchlíků.
Kolik to bude celé stát?
Na jeden rok to máme spočítané na dvacet milionů. Pak se uvidí. Výhoda je v tom, že v tom
nejsme sami a že nějakým způsobem pomáhá velká část obyvatel. Nejen že to usnadňuje pomoc,
ale dělá to dobré jméno Česku i ve světě. Myslím, že jsme si tím naše renomé po první
uprchlické krizi více než napravili.
