Málo pracovat a zároveň se mít dobře? Obojí nejde, říká šéf Krskovy BHM Group

O touze vybudovat globální firmu dodávající kompletní vybavení operačních sálů, odvaze a inovacích, superschopnostech mladých lidí i proč bychom se jako Evropané měli zbavit pocitu, že máme nárok na to mít se dobře. O tom všem mluví ve velkém rozhovoru Jan Černý, pravá ruka miliardáře Tomáše Krska a managing director jeho BHM Group.

„Chci stavět evropské šampiony. To je to, co mě ráno zvedá z postele a co mě naplňuje," říká 36letý Jan Černý, když přemýšlí o tom, kam investorskou skupinu BHM dál posunout. Rozkročení jsou přes celou Evropu, od zdravotnictví přes větrné elektrárny, haly až po investice do startupů.

V čele BHM, která spravuje aktiva ve výši miliardy eur, stojí od roku 2017. S miliardářem Tomášem Krskem se ale seznámil mnohem dřív. Stal se totiž prvním studentem, kterého 42. nejbohatší Čech z žebříčku Forbesu podpořil. Černý díky tomu vystudoval prestižní ekonomický program na Oxfordu. Po návratu do Česka pak pracoval jako finanční ředitel a člen představenstva ve Škodě Transportation.

BHM – skrývá se za tím něco konkrétního?

Za tím je jednoduchý příběh související s tím, že Tomáš Krsek, majitel BHM Group, je velký patriot. Už před vznikem BHM investoval některé své peníze pod značkou Bohemian Industry, neboť jeho klíčovým zájmem byl průmysl, ale taky češství a střední Evropa.

Nicméně po mém příchodu – protože jsem hodně zaměřený na mezinárodní obchod a vždycky mě bavilo investovat peníze opravdu globálně – nám bylo jasné, že v angličtině slovo Bohemian, tedy bohémský, není úplně tou konotací, kterou bychom si přáli u svých partnerů vyvolávat. Proto jsme tehdy zvažovali, jak brand změnit, a nejjednodušší bylo zkrátit ho na BHM.

Takže si nepřipadáte jako bohém?

Ne. Málokterý profesionální investor je schopný být i bohémem. V oblasti venture kapitálu sice řadu bohémů a vizionářů potkáváme, ale já si jako bohém nepřipadám.

Sedíme v místnosti, která se jmenuje Mont Blanc. To má nějaký zvláštní důvod?

Pocházím z Liberce a mám velmi blízko k horám, a když se podíváte na naše zasedačky, všechny jsou pojmenovány po známých vrcholech. Máme tady Eiger, Matterhorn, Breithorn a celou řadu dalších evropských hor, na které někdo z našeho týmu osobně vystoupal. Pro nás to symbolizuje touhu po úspěchu. Výzvu, co člověk musí podstoupit, aby se na ten pomyslný vrchol dostal.

A stejně tak jsem ještě jako student v Liberci toužil po tom dostat se na vysokou školu v Americe. Povedlo se mi dostat se na Gettysburg College, kde měli prestižní program zaměřený na ekonomii. Musel jsem usilovat o stipendium, zadlužil jsem se a pro mě to opravdu byla transformativní zkušenost. Získal jsem kamarády z celého světa, ale taky jsem si díky tomu potvrdil, že je dobré být světoobčanem a dívat se dál než k vlastním hranicím.

I proto teď BHM podporuje stipendijní programy, aby mohli talentovaní studenti na zahraniční univerzity?

Rozhodně. Z tohoto pohledu jsem já sám byl stipendistou nultého ročníku tohoto projektu, který založil náš majitel Tomáš Krsek a díky tomu jsem se s ním i seznámil. V té době jsem hledal možnost, jak financovat svá studia na Oxfordu, protože pocházím z rodiny, která by si to nemohla dovolit. Pro mě osobně to byla formativní léta, a proto teď BHM spolu s Krsek Foundation podporují až deset studentů ročně na prestižních univerzitách.

Co vás Amerika naučila?

Dala mi vizi amerického snu. Naučil jsem se americké pojetí toho, jak rozdělit život podle hesla „Learn, Earn, Return“. Aby člověk dosáhl výsledků, musí opravdu tvrdě makat. Na začátku je potřeba učit se od těch nejlepších. Pak je třeba vytvářet nějakou hodnotu ve společnosti, vydělat peníze, ale neméně důležitá je poslední fáze, a to jak vracet společnosti. A to bych si strašně přál, aby se povedlo i tady v Česku. Byl to i jeden z mých velkých motivů, proč jsem se do Česka vrátil.

Kvůli studiím jste se tehdy zadlužil. Na to čeští studenti nejsou příliš zvyklí …

Já jsem tehdy cítil čiré nadšení a žádné obavy. V Americe jsem nikdy předtím nebyl, bylo mi osmnáct, zdaleka jsem nemluvil plynně anglicky. Ale věřil jsem, že uspěju. To je krása mládí, že člověk si spoustu věcí nepřipouští. Je to taková superschopnost, dneska už bych to možná prožíval víc. Vzal jsem si studentské půjčky, podpořila mě rodina a zbytek stipendium. A pracoval jsem při studiu.

Co jste dělal?

Hledal jsem, jak spojit příjemné s užitečným. Mým koníčkem bylo horolezectví, a tak jsem nejprve začal spravovat půjčovnu horolezeckého vybavení. A když jsem viděl, že na univerzitě není horolezecká stěna, tak jsem vymyslel fundraising, podařilo se vybrat dost a mohli jsme ji vybudovat. Stal jsem se jejím manažerem, což bylo úžasné. A to je zase to anglické úsloví: Když něco chceš, běž a udělej to.

Potom jste studoval na Oxfordu. Jaký obor?

Byl to obor ekonomie finančních trhů, kde úroveň náročnosti byla ještě úplně někde jinde, včetně skvělých profesorů. Najednou proti sobě máte konkurenci nesmírně schopných lidí, třeba studenty z Číny, kteří jsou zvyklí pracovat šestnáct hodin denně. A cítí to jako své poslání, být nejlepší na světě. To mě naučilo vnímat jinak perspektivu opravdu tvrdé práce.

Co si o plánu pracovat šestnáct hodin denně myslíte dneska?

Populární by bylo říct, že se člověk nemá upracovat k smrti. Určitě si nemyslím, že je zdravé být workoholik, i když sám mám trochu sklony pracovat hodně. Na druhou stranu narativ, který dneska slyšíme a který říká, že je třeba mít smysluplnou práci, mít vizi, ale zároveň nepracovat moc, podle mě nemůže fungovat. Na začátku kariéry – ve fázi Learn a Earn – jsem hlubokým zastáncem toho, že bez intenzivní práce výsledky vytvořit nejde.

Tím také narážíme na jeden ze zásadních problémů evropské společnosti, která žije z něčeho, co vytvořily předchozí generace. Máme velké nároky na to, co bychom chtěli. Chtěli bychom žít v bohatství, v bezpečí, chtěli bychom chránit přírodu, zároveň mít dobrý work-life balance a příliš nepracovat. Naplnit všechny tyto cíle najednou je extrémně náročné.

Evropané by tedy měli změnit nastavení své mysli a svých očekávání?

Teď se pouštíme do hlubokého tématu, které je mi ale velmi blízké a o kterém často přemýšlím. Cest ke změně je několik. Určitě nepatřím k těm, kteří by říkali, že z Evropy už bude jenom skanzen a vlak nám ujel.

Ano, vlak nám ujíždí, ale je potřeba si to přiznat a něco s tím dělat. Vidíme to například v Německu, kde máme také zainvestováno. Lidé tam chtějí málo pracovat, ale zároveň mají pocit, že mají nárok, aby se měli dobře. To si myslím, že je neudržitelné.

Co bychom tedy měli dělat?

Podle mě musíme být více odvážní a více inovativní. A odvážní i z titulu ochrany, kterou jako Evropa máme. Dnes stojíme na rozcestí, kdy máme vysoké ambice a cíle a zároveň si neseme strukturální dluhy, a to nejen finanční, ale i sociální, jako třeba stárnoucí populaci. Máme před sebou obrovskou výzvu v rámci energetické transformace, máme i společenský dluh z pohledu obrany, kterou jsme dlouhodobě podceňovali, a nemůžeme se spoléhat ani na naše transatlantické spojence.

O tom slyšíme ze všech stran. Kde ale začít?

Jediná cesta jsou inovace a omezená regulace. Inovace neznamenají, že bychom měli dotovat startupy. Znamená to, že bychom měli vytvářet takové podnikatelské prostředí, kde bude přirozené a jednoduché podnikat. A na podnikatele se společnost bude dívat jako na lidi typu Tomáše Bati, kteří tvoří trvalou hodnotu a zaměstnávají lidi.

A v tomto ohledu jsem optimista, protože řadu podnikatelských elit osobně znám a vidím, jak se angažují ve společnosti.

Zpět k byznysu

Jaký rok má za sebou BHM Group?

Tržní hodnota našich aktiv dosáhla miliardy eur, máme více než třicet aktivních investic. Zaměstnáváme dva tisíce lidí. Náš obrat byl vloni zhruba sedmnáct miliard, letos ho odhadujeme k devatenácti miliardám. Byznys stavíme dlouhodobě na čtyřech pilířích – private equity, obnovitelné zdroje, development komerčních a rezidenčních nemovitostí a startupy v rámci venture kapitálu.

Který pilíř nejvíc vydělává?

To se vyvíjí v čase. Například u developerských projektů čtyři roky čekáte a pak přijde velký úspěch na konci. Každopádně z pohledu růstu bych určitě vypíchl zdravotnickou skupinu Reinsberg Group a laboratorní skupinu Köttermann Group, které obě působí na globálním trhu a mají podle nás obrovský i valuační potenciál do budoucna.

Co se týče objemu a stability výnosů, tak v tom je silný náš komerční development. Jsme jedním z největších hráčů v sektoru logistiky ve střední a jihovýchodní Evropě. Vlastníme téměř půl milionu metrů čtverečních stojících hal a máme přes milion metrů čtverečních pozemků, které rozvíjíme.

Vezmeme-li to geograficky, větrné elektrárny budujete na severu, ale logistiku máte hodně na jihu. To byl záměr, rozkročit se takhle i v rámci kontinentu?

Skupinu jsme budovali s vizí být opravdu panevropským investorem. Chceme investovat v Evropě, aby tu vznikala přidaná hodnota, a chceme vyvážet český kapitál dál do Evropy.

Druhý důvod je pragmatický. Naše společnosti řídíme velmi aktivně, a to je mnohem jednodušší v jednom časovém pásmu. Třetí je klasický byznysový – diverzifikace přináší snížení rizika, proto jsme v různých geografiích. A naše prostředky jsou už natolik velké, že je neudržitelné mít je jen v Česku a na Slovensku.

Z pohledu našich aktiv private equity máme hlavně ve střední a západní Evropě. Jihovýchod skýtá zajímavé pozemky a příležitosti pro development komerčních nemovitostí.

Energetické investice pak máme zejména ve Skandinávii, kam jsme vstoupili už v roce 2011. Stavíme tam především větrné elektrárny, ale máme i několik solárních projektů. Skandinávie se nám líbí i proto, že tamní podnikatelské prostředí je velmi transparentní a velmi stabilní, což se o Česku, ale i jiných zemích říct nedá.

Jak velké portfolio máte ve Skandinávii?

V současné době pracujeme na energetických projektech, které směřují k výrobní kapacitě čtyř tisíc megawattů, to pro vaši představu odpovídá dvojnásobnému výkonu Temelína. Náš cíl je většinou postavit projekt, třeba větrný park, a pak umožnit kapitálový vstup významným mezinárodním skupinám, jako je Black Rock a Conquest.

Akvizice letošního roku ukazují, že se hodně věnujete zdravotnické divizi…

Reinsberg Group je moje srdeční záležitost, na kterou jsem hrdý. Je to skupina evropských výrobců, která má za cíl být předním hráčem na celosvětovém poli v oblasti technologií pro operační sály. Naším cílem je dodat na klíč kompletní vybavení pro operační sály a pro příští rok cílíme na obrat sto milionů eur a zákazníky ve stovce zemí.

Dodáváte operační sály i pro české nemocnice?

Ano, to má na starosti české zastoupení Reinsberg Group. Máme naše zařízení například v Motole, na Bulovce i některých dalších nemocnicích.

Jaké největší projekty máte aktuálně v Česku?

Například tu stavíme byty, máme už sedm developerských projektů, zaměřených na lokalitu středních Čech. Například Icon Park Kladno dokončíme v příštím roce. Investujeme také do českých technologických společností, jako je Oddin, Woltair nebo Carebot. Vidíme v nich velkou budoucnost a například Oddin byl aktuálně vyhlášen nejrychleji rostoucí technologickou společností Evropy v rámci Deloitte Technology Fast 50.

Pro mě je ale důležité, že celá BHM Group je úzce svázána s Českem. Centrálu máme v Praze, jsme hrdí na to, že podnikáme v Česku, daníme v Česku. A já chci stavět evropské šampiony, to je to, co mě ráno zvedá z postele a co mě naplňuje.

Majoritním akcionářem BHM Group je miliardář a jeden ze stovky nejbohatších Čechů Tomáš Krsek. Jaký je šéf?

S Tomášem spolupracujeme už jedenáct let. Jako akcionář je velmi náročný, klade vysokou laťku na očekávaný výkon společnosti. Vyhovuje to lidem, kteří se chtějí posouvat a rozvíjet. Nedělá denní agendu, ale na druhou stranu stanovuje strategii a věnuje se velkým koncepcím. Trendy a makroekonomické prostředí sleduje velmi intenzivně. Jeho superschopností je klást správné dotazy.

Jako třeba?

Zeptat se takzvaně mimo provozní slepotu a přijít s novým pohledem na věc. A co jsem se třeba od něj naučil já, je nejen správně se ptát, ale jít opravdu do detailu a nespokojit se s průměrně dobrým výsledkem.

Zdroj článku: Málo pracovat a zároveň se mít dobře? Obojí nejde, říká šéf Krskovy BHM Group | Forbes