Tuzemský fond Green Horizon Renewables podnikatele Tomáše Krska dokončil miliardový byznys.
Jako majoritní investor prodal americké společnosti BlackRock portfolio svých dostavěných i
připravovaných větrných parků o souhrnném výkonu 220 megawattů. Informaci o transakci
potvrdil deníku E15 manažer fondu Robert Doucha.
Celková transakce vyjde BlackRock na zhruba 7,1 miliardy korun. Za větrné parky zaplatí 1,5
miliardy a dalších 5,6 miliardy korun investuje do výstavby, kterou bude mít nadále na
starosti developer Winda Energy.
„Naše strategie je soustředit se na fázi developmentu a výstavby, kde vzniká největší přidaná
hodnota. Získané peníze znamenají možnost urychlení dalších projektů, a to jak ve Finsku,
tak v Pobaltí,“ řekl k důvodům prodeje Doucha s tím, že sdělovat podrobnosti by bylo
předčasné.
Dosud se fondu podařilo dokončit čtyři větrné turbíny o celkovém výkonu zhruba dvaceti
megawattů. Zbylých 200 megawattů má být hotovo do začátku roku 2023. Na všechny už developer
získal povolení. Na rozdíl od prvního parku však majitel nezíská provozní podporu.
Pro BlackRock je transakce první akvizicí větrných parků ve Finsku. Vyjádření společnosti se
deníku E15 nepodařilo získat.
Green Horizon Renewables je investiční společnost zabývající se investicemi do obnovitelných
zdrojů energie, v níž většinu drží Krskova skupina BHM a minoritní podíl Verdi Capital
podnikatelky Kateřiny Zychové. V samotných větrných projektech Green Horizon Renewables
vlastní pouze tříčtvrtinový podíl, zbytek mají finští minoritní akcionáři.
Krsek, bývalý spolumajitel Škody Transportation, patří k nejbohatším Čechům. Magazín E15
Premium jeho jmění odhadl na zhruba pět miliard.
Finsko je mezi zeměmi Evropské unie považováno za jednoho z lídrů v oblasti obnovitelné
energetiky. Více než čtyřicet procent spotřebované elektřiny tam pochází z obnovitelných
zdrojů a do roku 2030 mají třetinu spotřeby pokrývat právě větrníky.
V Česku sektor větrných elektráren stagnuje. Instalovaný výkon loni stejně jako v roce 2019
zůstal na 340 megawattech. Poskytují energii, která se stále drží pod hranicí jednoho
procenta celkově vyrobené elektřiny. Už v nejbližších letech by to mohla změnit provozní
podpora, o kterou budou investoři soutěžit v rámci aukcí. Novelu o podporovaných zdrojích,
jež aukční systém nastavuje, však po vratce ze Senátu musí schválit Poslanecká sněmovna.
