Za větrem do ciziny. Krsek ve Finsku připravuje tři gigawatty větrných elektráren

Čeští podnikatelé stupňují své ambice v zahraničí v oblasti rozvoje větrné energetiky. Zatímco v Česku jim investice do tohoto oboru zatím znemožňuje složitá administrativa a negativní postoj veřejnosti, jinde připravují projekty za desítky miliard korun. Naposledy rozšířil své plány byznysmen Tomáš Krsek. Poté, co ve Finsku letos v létě dokončil výstavbu 220 megawattů větrníků pro investiční společnost BlackRock, ohlásil přípravu dalších projektů s celkovým výkonem tři gigawatty.

Winda „v akci“

Krsek do větrníků investuje prostřednictvím finské developerské firmy Winda Energy, kterou ze tří čtvrtin vlastní jeho investiční společnost BHM Renewables a zbytek v ní drží finští minoritní akcionáři.

Počátkem roku 2022 Winda Energy plánovala, že do roku 2025 postaví elektrárny s celkovým výkonem jeden gigawatt. Dnes už je jasné, že časový harmonogram firma nestihne, zato ale svůj plán rozšířila na tři gigawatty. Pokud půjde vše podle plánu, do konce roku 2025 by měla začít stavět elektrárny o výkonu 500 až 700 megawattů. U všech zbylých farem přitom předpokládá, že začnou vyrábět elektřinu nejpozději do roku 2030.

„Některé projekty zpozdila pandemie a některé zastavila válka na Ukrajině. Finská vláda kvůli ní rozšířila území sloužící pro posílení obrany země. Přesto jsme mezitím dokázali najít lokality nové a rozšířit tak rozpracované projekty,“ říká investiční manažerka BHM Renewables Lucie Dofková. Pro srovnání, jeden blok jaderné elektrárny Temelín dosahuje výkonu zhruba jednoho gigawattu, celkový výkon všech tuzemských větrných elektráren pak přibližně 330 megawattů.

Jakou část z celkového portfolia si Winda Energy ponechá, zatím není jasné. Například s BlackRockem spolupráce probíhala tak, že Winda Energy větrné parky vyprojektovala a následně se dohodla, že mu za jeho peníze větrníky i postaví. S dotacemi už přitom investor počítat nemůže.

Velký rozvoj ve Finsku

Ať už bude obchodní model jakýkoli, společnost Winda Energy se zařadí mezi největší developery větrných elektráren ve Finsku. Podle nejaktuálnějšího, květnového šetření tamní větrné asociace mají v plánu vyprojektovat více než tři gigawatty pouze čtyři společnosti. Prvenství drží německý developer ABO Wind, který měl v květnu rozpracované projekty o výkonu zhruba 4,3 gigawattu.

Nejdále je firma Winda Energy s přípravami v provincii Severní Ostrobotnie, která se rozkládá od pobřeží Botnického zálivu k hranicím s Ruskem. Projekt s dvaceti osmi turbínami je zde těsně před rozhodnutím o dopadech na životní prostředí. Pokud posouzení dopadne dobře, dalšími kroky jsou stavební povolení a soutěž na komponenty pro výstavbu elektráren. Do konce příštího roku by už měla mít společnost Winda Energy všechno připraveno k výstavbě.

„Jen tato samotná farma dosahuje celkového výkonu 196 megawattů, což je jen o trochu méně než všech pět větrných farem, které Winda dosud za celou dobu postavila,“ zdůrazňuje Dofková. „Technologie se neustále zlepšuje. Když jsme v tomto oboru před šesti lety začínali, běžná větrná turbína měla výkon 3,5 megawattu, dnes je standardem dvojnásobek,“ dodává s tím, že růst výkonu jde na vrub růstu velikosti turbíny.

Nelze věčně zvětšovat vrtule

Stinnou stránkou tohoto pokroku je, že zvětšování větrníků má své limity. Pokud by měly být lopatky ještě delší, dodatečné zvýšení efektivity už se při dnešních znalostech ekonomicky nevyplatí. S větší elektrárnou jsou navíc spojené i komplikace s přepravou komponent.

Výkonnější elektrárny sice investiční náklady na jednotkový výkon postupně zlevňují, ale nikterak výrazně. Momentálně tak prý v cenotvorbě převládají negativní vlivy. „Kvůli zpřetrhaným dodavatelským řetězcům a zvýšeným cenám energií hlavní komponenty pro větrníky od vypuknutí pandemie zdražily. Ještě před pandemií bylo možné postavit jeden megawatt výkonu za milion eur, dnes jsou ceny zhruba o deset až dvacet procent vyšší,“ vyčísluje Lucie Dofková. Na tři gigawatty jsou tak třeba vyšší desítky miliard korun, hrubě odhadnuto až devadesát miliard. „Věříme, že nynější vyšší ceny jsou jen krátkodobý výkyv, a až budeme za rok soutěžit zakázky na komponenty, situace bude příznivější,“ říká k tomu Dofková.

Finsko patří k evropským lídrům, co se týče výstavby pozemních větrných elektráren, a to zejména díky nižší hustotě zalidnění, ale i vhodné geografii. Jen v prvním pololetí tohoto roku tam firmy zprovoznily 439 megawattů větrného výkonu. Finská větrná asociace navíc očekává, že v druhé půlce roku bude číslo ještě vyšší a celkový dosud nainstalovaný výkon se tak ke konci roku přehoupne přes sedm gigawattů. Největším investorem do větrné energetiky je v Evropě Německo, které má k dispozici 66 gigawattů celkového instalovaného věrného výkonu a z toho 58 náleží pozemním větrným elektrárnám.

Tuzemští úředníci fandí spíš solárům

V Česku je výroba elektřiny z větru oproti Finsku minimální. Kvůli administrativním překážkám a odporu místních obyvatel se navíc zatím nedaří rozhýbat ani jejich výstavbu. Konkrétní cíle si v tomto odvětví proto nestanovuje ani polostátní společnost ČEZ, která už dnes provozuje v Česku, Německu a ve Francii v souhrnu přes 150 megawattů. Zatímco loni v dubnu její šéf pro obnovitelnou a klasickou energetiku Jan Kalina uvedl, že by ČEZ mohl postavit desítky megawattů výkonu, nyní už společnost plány v tomto odvětví číselně nekonkretizovala.

„Projekty větrných elektráren se zabýváme. Jejich výstavbu považujeme za velice žádoucí i vzhledem k tomu, že se krásně doplňují se solárními elektrárnami, které také chystáme,“ říká mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier. Výrobní křivky větrných a solárních elektráren jsou podle něj natolik odlišné, že se v denním i ročním diagramu dokážou efektivně zastoupit a přispívají tak společně ke stabilizaci energetické soustavy.

„V Česku je však momentálně rozvoj větrníků možný pouze ve vybraných lokalitách. Postavit větrnou elektrárnu je také legislativě mnohem náročnější. Zatímco development a výstavba solárních elektráren se dají obvykle realizovat do pěti let, u větrných elektráren je to v současnosti deset let i více,“ dodal.

Za hranice hledí i další byznysmeni

Větší zahraniční plány má v tomto oboru též Krskova konkurence. Kromě něj sází čím dál víc na vítr i skupina Emma Capital byznysmena Jiří Šmejce. K dnešnímu dni v Rumunsku provozuje nebo staví elektrárny o výkonu 150 megawattů a do budoucna chce přidat další. Větrné elektrárny o souhrnném výkonu 55 megawattů nedávno na Ukrajině zprovoznila také Komárkova energetická firma MND.

Ještě větší plány má EPH Daniela Křetínského, který v současné době v zahraničí provozuje větrné elektrárny o výkonu zhruba 100 megawattů, většinu z toho ve Francii. Do roku 2025 chce v Braniborsku připojit do sítě dalších sto, do konce dekády dokonce více než jeden gigawatt. Křetínský je zároveň spolumajitelem vydavatele e15.