Co brzdí rozvoj větrné energie v Česku?

BHM group je už od roku 2013 aktivní v oblasti obnovitelných zdrojů energie, díky čemuž má za sebou řadu úspěšných projektů v šesti zemích střední Evropy a Skandinávie. V severských zemích, kde se společnost etablovala jako významný hráč v oblasti větrné energetiky, vidí vzor pro Česko, které v této oblasti stále nevyužívá svůj plný potenciál.

Větrné elektrárny by mohly sehrát významnou roli v diverzifikaci českého energetického mixu. Navzdory náročnějším podmínkám, jako je vyšší hustota zalidnění a nižší průměrná rychlost větru, zůstává větrná energetika v Česku stále perspektivním odvětvím. Vzhledem k cílům pro rozvoj obnovitelných zdrojů je značný potenciál pro větrné parky, které by mohly přispět k energetické nezávislosti země.

„Demografické a klimatické podmínky v Česku sice nejsou tak ideální jako ve Finsku, kde je hustota zalidnění jen 18 obyvatel na km² (proti cca 130 v ČR) a velmi příznivé rychlosti větru nad 7 m/s, to ale neznamená, že by v Česku větrná energetika neměla místo,“ vysvětluje Michal Prause, Associate Partner BHM renewables. „Naopak významný potenciál zde existuje, jen je třeba překonat některé překážky.“

Ve Finsku BHM group prostřednictvím své firmy Winda Energy realizovala už řadu projektů s výkonem v řádu stovek megawattů, spolupracovala na nich s největšími světovými hráči jako je BlackRock nebo Conquest a v současné době připravuje realizaci zhruba 1 gigawattu větrných elektráren k výstavbě během roku 2025. Finsko se díky příznivé daňové politice a stabilnímu podnikatelskému prostředí stalo jedním z evropských lídrů ve větrné energetice. Obce tam mají přímý prospěch z výstavby větrných elektráren, což usnadňuje jejich realizaci. Další výhodou je napojení na likvidní trh s elektřinou Nordpool, který umožňuje efektivní obchodování s vyrobenou elektřinou a zajišťuje menší volatilitu příjmů pro investory.

Pro Česko to znamená potřebu investic do přenosové soustavy, aby bylo možné připojit nové větrné parky. Zásadní je i spolupráce s obcemi, které by měly z projektů profitovat, a to buď příspěvky do rozpočtů, formou podílu na tržbách, či zastropování cen elektřiny pro dotčené občany.

Další výzvou jsou pozitivní výsledky environmentálních studií, jako jsou dopady na ptactvo či míra hluku. Veřejnost je z pádných důvodů citlivá na otázky životního prostředí a bez těchto studií se projekty nedají úspěšně dokončit. Pro dlouhodobou udržitelnost je důležitý také aktivní trh s dlouhodobými smlouvami na dodávky obnovitelné energie s privátními podniky, případně státní podpora formou aukcí, např. formou contract-for-difference.

BHM group sleduje situaci v Česku a aktivně pracuje na překonávání těchto výzev. „I přes komplikovanější podmínky vidíme v Česku velký potenciál. Zkušenosti z Finska ukazují, že i u nás může větrná energetika významně přispět k energetické bezpečnosti,“ dodává Prause.

Pokud se tyto problémy podaří vyřešit, může se větrná energetika v Česku stát důležitým a stabilním pilířem energetického mixu, podobně jako v jiných zemích, kde už nyní hraje významnou roli.